Výuka - 7. května 2020

Zeptejte se rodičů na váš zájem o sešity ZDE. Informace ZDE.

Dnes není online výuka přes messenger. Procvičujte ZDE a ZDE (denně 10 minut) - v pondělí bude testík.

Úkol na práci s textem máte ZDE.

TEXTY:
rozklikni další informace


UKÁZKA 1
O životě řeckého bajkaře Ezopa mnoho nevíme. Žil v 6. století před naším letopočtem, pravděpodobně se narodil v Aténách jako otrok a možná byl tělesně postižený. Jisté je, že to byl velmi chytrý a důvtipný muž. Asi hodně cestoval a své bajky vyprávěl, písemně byly zaznamenány až ve 3. století našeho letopočtu.

Ezopův život je opředen řadou legend. Jedna z nejslavnějších vypráví, jak se dostal z otroctví. Ezopův pán se na bujarém večírku vsadil o celý svůj majetek, že dokáže vypít moře. Ráno byl samozřejmě zděšen. Vyzval Ezopa, svého moudrého otroka, aby vymyslel, jak mu zachránit majetek, ale i důstojnost a čest. Oba se vydali na pobřeží, kde čekal dav zvědavců těšících se na hlupáka, který přijde vypít moře. Ezop dav uklidnil a vysvětlil, že jeho pán moře vypije hned, jak bude zastavena všechna voda, která proudí do moře řekami. To nikdo nebyl schopen zařídit, pánův majetek byl zachráněn a Ezop získal za odměnu svobodu.

Na Ezopovy bajky navázali další světoznámí autoři, např. Jean de La Fontaine nebo Ivan Andrejevič Krylov. U nás se Ezopovy bajky poprvé objevily v roce 1791, kdy je vydal Václav Matěj Kramerius.

UKÁZKA 2:      Ezop a brabenec
Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop,
potkal brabce, který brabence málem sezob.

Brabenec se chechtá, Ezop se ho hned ptá,
čemu že se na trávě v lese právě řehtá.

Já – povídá brabenec – se taky rád hlasitě chechtám,
chechtám, když pupenec kyselinou leptám.

Vím – totiž ten brabenec – mravenečník že se mě neptá,
neptá, pozře mě, ať se chechtám nechechtám.

Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou,
kdyby měla plakat, že je ptačí potravou?

Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej,
chechtej a na svou bídu si nezareptej.
(J. Voskovec, J. Werich: Caesar)