Domácí úkol - procvičujte pravopis zájmena já (mě,mně) ZDE a udělej si test ZDE.
Procvičovali jsme:
1. Přístavek ZDE.
výsledky: 1.B 2.A 3.C 4.B 5.A 6.B
2. Zájmeno JÁ (mě, mně) ZDE.
mě (tebe - 2.,4. pád) - 2., 3., 4., 6., 8., 10.
mně (tobě - 3.,6. pád) - 1.,5., 7., 9.
3. Zdvojené souhlásky ZDE.
n - celní, raný středověk, ceniny, reklamní, tulení
nn- ranní, bylinnou, povinnosti, vonné, bezejmenný, kamenný, nezákonný, účinný, nástěnné
4. Úkol z literatury - Porozumění populárně naučnému textu ( do neděle 17. 5. 2020)
- rozklikni další informace
Zapiš své odpovědi do formuláře ZDE.
TEXT 1
Polární oblasti
Rezavé zbarvení plujícího ledu je nejčastěji z pigmentů řas. Když na polární končiny svítí slunce, ale mořský led ještě není roztátý, slouží jako jakýsi „skleník“ pro jednoduché řasy (rozsivky) a velká společenství mořských korýšů. Nejdůležitější je 6 cm velká krunýřovka Euphausia superba, kterou nejčastěji nazýváme kril. Když led roztaje, vytváří tento kril obrovská hejna, která přímo či nepřímo živí prakticky všechny organismy v polárních mořích i na pevnině. Na souši existuje jen 50 druhů mechů a lišejníků a pouhé 3 kvetoucí rostliny. Lišejníky narůstají pouze 1 mm za rok. Proto je zakázáno chodit po rostlinách, protože jeden krok může zničit staletou rostlinku. Nízká produkce suchozemské biomasy neumožňuje existenci fauny nezávislé na moři. (z časopisu Mensa)
1) Ukázka je z článku o
(pomůcka - v textu je zmíněn mořský led a chudá rostlinná skladba na pevnině, což vylučuje všechny ostatní možnosti):
2) Vyberte tvrzení o krilu, které z ukázky NEvyplývá.
3) Co nám říká poslední věta o Antarktidě?
4) Co je myšleno slovním spojením „přímo či nepřímo živí prakticky všechny organismy“ ve větě o hejnech krilu?
TEXT 2
X-Frogs
Žáby z čeledi kvikuňkovití (Arthroleptidae) na pohled vypadají dost obyčejně. Docela hezké, hnědé či zelené, s velkýma očima. Posedávají na stromech. Přesto bychom jim podle X-Menů klidně mohli říkat X-Frogs, tedy žáby X. Některé druhy těchto drápenek a vlasatic, jak se jmenují v češtině, totiž dokážou to samé jako Wolverine – v případě potřeby se jim na tlapkách objeví drápy. Jenže zatímco Wolverinovi kostěné drápy prostě vyrostou skrze kůži, žáby si kvůli nim nejdřív musí zlomit své vlastní kosti. Drápy kvikuňkovitých žab jsou v přírodě unikátní – jsou totiž kostěné, zatímco drápy všech ostatních živočichů tvoří bílkovina keratin, ze které jsou i chlupy, vlasy a nehty. Žáby je využívají k obraně.
(Martina Ležáková, abicko.cz)
5) Které tvrzení je pravdivé?
(pomůcka - v textu je uvedeno: „Žáby z čeledi kvikuňkovití (Arthroleptidae) na pohled vypadají dost obyčejně. Docela hezké, hnědé či zelené, s velkýma očima.“
6) Jaká je podobnost mezi kvikuňkovitými žábami a Wolverinem?
7) Keratin můžeme podle článku najít u většiny živočichů:
8) V čem spočívá unikátnost drápů kvikuňkovitých žab?
